Historie Chrášťan

Obec Chrášťany se poprvé připomíná roku 1306, neboť původně patřila ke Kouřimi. Král Václav III. dává svolení k tomu, aby rychtář Kouřimský Diviš, syn Petrův, mohl prodat měšťanu Kouřimskému Jindřichu, synu Adlotha, rychtářství města Kouřimi, které mu král Václav II. prodal s dvorem v Chrášťanech, se čtyřmi masnými krámy a osmi domky ve městě. V roce 1614 ji získal Jaroslav Smiřický a připojil ji k černokosteleckému panství. Do dějin české numismatiky se zapsala obec v roce 1897, kdy byl u tzv. staré silnice objeven prastarý poklad denárů prvních českých panovníků, z nichž nejstarší jsou mince Boleslava II. (†999).

naves.jpg, 10 kB

V roce 1306 je její písemná podoba Craschan; ale již v roce 1462 čteme Chrasstan, a v roce 1654 Chrasstiany. Pojmenování osady se vysvětluje tím, že se lidé usadili v místě, kde rostlo křoví nebo chrastí.

Z kulturních památek můžeme v obci Chrášťany zmínit kamenný křížek.

Chrášťany jsou významným archeologickým nalezištěm z doby neolitické (3500 – 2500 let př.n.l.). Nálezy hřivnáčské kultury, kultury se šňůrovou keramikou a se zvoncovitými poháry. První téměř jistě indoevropskou kulturou na našem území je šňůrová keramika v pozdním neolitu, které předcházela (snad) neindoevropská kultura řivnáčská. Šňůrová keramika k nám přišla z východu a odpovídala by původu Indoevropanů někde v oblasti Volhy.

Kultura se šňůrovou keramikou: V pozdním neolitu osídlil střední Evropu lid se šňůrovou keramikou. Jeho původ se obvykle hledá ve východní Evropě, odkud se rozšířil do severní a střední Evropy. U tohoto obyvatelstva se v minulosti předpokládal bojovný a kočovný způsob života a za hlavní způsob obživy se pokládalo dobytkářství a pastevectví jen v malé míře doplněno zemědělstvím. Tím se vysvětloval i nedostatek sídlišť. V současné době se však začínají objevovat i jisté náznaky sídlišť. Téměř jedinými památkami jsou malá pohřebiště i s několika desítkami hrobů, jsou převážně kostrové, ve skrčené poloze, mnohdy pod mohyly. V keramice patří k nejčastějším tvarům dvojuché amfory, šňůrové poháry, džbánky dřevohostického a letonického typu a misky moravského typu. Oblíbeným šperkem byly provrtané psí zuby, provrtané lastury a kostěné jehlice.

Kultura se Zvoncovými poháry: Současně přišli i nositelé kultury se zvoncovými poháry, kteří obsadili v pozdním eneolitu celou západní a střední Evropu. Jejich původ se hledá v jižním Španělsku někdy i v severní Africe. Bojové a kulturně vyspělé lidstvo, které se převážně věnovalo pastevectví a dobytkářství, přecházelo na našem území postupně k usedlému zemědělskému způsobu života. Hlavními prameny poznání zůstávají pohřebiště. Obvykle mívají několik desítek kostrových hrobů se zemřelými ve skrčené poloze, vedle nichž se v menší míře mohou objevit i pohřby žárové. Zvláštností jsou hroby obklopené kruhovým příkopem, které jsou zřejmě zbytky původních mohyl. Keramiku představují zvoncovité poháry, esovitě profilované hrnce, mísy s rozšířeným okrajem a nezdobené džbánky tzv. průvodní keramiky. Poměrně časté jsou i nálezy měděných předmětů, z nichž nejběžnější jsou dýčky, jehlice, spirálové náušnice. Z ostatních předmětů jsou typické pazourkové šipky, nátepní destičky a kostěné knoflíky s provrtem ve tvaru písmene V.

 

Historie Bylan

Obec Bylany se nachází 4 km jihovýchodně od Českého Brodu v nadmořské výšce 230 m na potoce zvaném Bylanka.

O původu názvu obce jsou tradovány dvě vysvětlující varianty. Podle první z nich má pojmenování Bylany (původně možná Býlany) svůj původ v převažující činnosti, kterou se živilo tehdejší zde sídlící obyvatelstvo. Poloha obce na úrodné půdě nabídla totiž lidem pěstování býlí. Tímto termínem bylo obecně označováno velké množství rostlin včetně kulturních. Druhá možnost, která vysvětluje, jak vzniklo jméno obce, vychází z toho, že na tomto území lidé byli (žili) již téměř v celém pravěku i v časně historickém období. Neolitičtí zemědělci obsadili táhlou vyvýšeninu Okrouhlík a dali tak základ dlouhé historii existence naší vesnice.

Území katastru Bylan je významným nalezištěm archeologických památek z období mladší doby halštatské (7. a 6. století před naším letopočtem), která se podle této vesnice nazývá bylanskou kulturou. Charakteristická je pro ni malovaná keramika a mohylové komorové hroby s bohatým inventářem, čtyřkolovými vozy a koňskými postroji. Velmi podrobný popis obsahu 21 bylanských žárových hrobů i s ilustracemi lze nalézt v knize Dr. J. L. Píče z roku 1893 Archeologický výzkum ve středních Čechách.

Bylany, poprvé dokumentované v písemných pramenech k r. 1295, spravoval v předhusitské době jako majetek biskupství, později arcibiskupství, purkrabí z českobrodské tvrze. Po roce 1436 získal tuto vesnici husitský hejtman Jeník z Mečkova a jeho syn Vilém. V roce 1558 koupil Jaroslav Smiřický, majitel Kostelce nad Černými lesy, zdejší svobodný statek, ale vesnice již dříve patřila k černokosteleckému panství.

Období 18. století připomíná v obci pozdně barokní kostel zasvěcený sv. Bartoloměji z r. 1769.

 

Historie Chotouně

Ves se nachází asi osm kilometrů východně od Českého Brodu, dva kilometry od střediskové obce Chrášťany.

Původní osídlení je z počátku doby bronzové, první písemná zmínka o obci se datuje k roku 1249, kdy ves patřila k Olomouckému biskupství. Za doby Husitů se stala součástí Poděbradského panství.

Většina kulturních památek se vztahuje k osobě Sv. Prokopa, který se zde někdy okolo roku 970 narodil. Kostel sv. Prokopa, který se nachází v centru vesnice, byl postaven stavitelem J. Šantinim v roce 1705. Dnes je to spolu s ohradní zdí národní kulturní památka. Socha Svatého Prokopa nad studánkou, náhrobní deska Jana Schustera, barokní špýchar a výklenková kaplička jsou evidovány jako národní kulturní památky.

Na ostrohu zvaném „Homole“ je nad vsí mohyla. Podle pověsti mohyla vznikla tím, že zde svatý Prokop oškrábal hlínu z pluhu, když oral s čerty brázdu na Sázavu a zpět. Vznikla tzv. „Čertova brázda“. Jiné vysvětlení pro „Čertovu brázdu“ je popisováno jako hranice kmenů Zlíčanů a Kouřimi.

Většina obyvatel se živila zemědělstvím, menší význam měla cihelna, ta se dodnes nezachovala.

Pohlednice z roku 1899

Zajímavostí byly i lázně, které byly v provozu v 18.století.

Ves je od roku 1996 vyhlášena památkovým ochranným pásmem. V roce 2000 byla navržena k vytvoření vesnické památkové zóny.

 

Údaje o obci

  Chrášťany Bylany Chotouň
kraj středočeský
počet obyvatel 233 249 123
katastrální výměra 5 664 503 m2 ? ?
nadmořská výška 260 m n.m. 230 m n.m. 260 m n.m.



Povinně zveřejňované informace dle zákona 106/1999 Sb.

  1. Oficiální název:
    Chrášťany
  2. Důvod a způsob založení:
    výhodná poloha vedla naše předky k založení zemědělských usedlostí, úrodná půda, vhodný terén a klimatické podmínky pro zemědělskou činnost
  3. Organizační struktura:
    starosta, místostarosta, obecní zastupitelstvo
  4. Kontaktní spojení:
    Chrášťany 20, 28101 Český Brod, tel. 321 671 011, email:
  5. Číslo účtu pro případné platby: 4129151 / 0100
  6. IČ: 00235407
  7. Rozpočet v tomto a předchozím roce: (Údaje o schváleném i upraveném rozpočtu a zveřejnění výkazů za uplynulý rok.)
  8. Žádosti o informace, stížnosti, podání:
    osobně na obecním úřadě, písemně zaslaná žádost poštou na výše uvedenou adresu, použitím formuláře na těchto stránkách elektronickou poštou
  9. Opravné prostředky:
    Obecní úřad Chrášťany, Městský úřad Český Brod, ve lhůtách dle zákona
  10. Formuláře:
    Obecní úřad Chrášťany, Městký úřad Český Brod (ohlášení drobné stavby, žádost o vydání občanského průkazu, žádost o vydání cestovního pasu)
  11. Návody pro řešení nejrůznějších životních situací
  12. Závěrečný účet, výroční zprávy:
    bude zveřejňen k 30.6.2006 za rok 2005, taktéž výroční zprávy mateřské a základní školy
  13. Seznam organizací:
    Mateřská škola Chrášťany
    Základní škola Bylany
www Tomáš Adámek 2016